e-Zdar - logo

Řešení Veselské a Farčat 


             
 -home 

- pro cyklisty
- pro lyžaře
mapa Žďáru
- seznam firem
- seznam hospod

Návrh skupiny nezávislých žďárských patriotů, kteří byli nespokojeni s tehdejším řešením vznikl v roce 1995 v době, kdy už byly proinvestovány ve Veselské nějaké peníze do inženýrských sítí. Dokument byl předán tehdejší radě města, některým zastupitelům, vedení radnice a zainteresovaným odborníkům z úřadu i architektům. Byl předán bez autorských nároků a odevzdán odborníkům ke zpracování. Hrůza, kterou tam tenkrát plánovali naštěstí dodnes nestojí a časem se snad dočkáme toho, že lokalita Veselské s Farskými humny začne opravdu žít. Zde je plný text návrhu i s náčrtem myšlenek v něm obsažených, který byl zjevně přiložen i k zadání architektonické soutěže řešící tuto oblast centra Žďáru, jejíž výsledky jsme si mohli všichni prohlédnout na výstavě v divadle. Prvky tohoto návrhu se totiž neskrývaně táhly napříč všech hodnocených prací, do soutěže zaslaných. (r.2004)

 Komentář k návrhu komunikačních směrů v centru města

Cílem tohoto návrhu je zlepšit situaci ve středu Žďáru tím, že se vytyčí dvě nové komunikační osy pro pěší, (viz. obr.) tím se přesune částečně těžiště pohybu chodců do historického centra města, zmenší se kolize mezi automobilovou dopravou a chodci a vytvoří se příjemné prostředí pro obyvatele i návštěvníky města. Také se tím vytvoří podmínky pro oživení dosud nevyužívaných a zanedbávaných částí města, tj. Farských humen a oblasti od Havlíčkova náměstí, resp. Čechova domu ke Tvrzi a radnici a pro vytvoření městské památkové zóny s dominantou kostela sv. Prokopa.
Komunikační osa č. 1
Od mateřské školy ve Veselské ulici kolem řeky Sázavy přes Farská humna k Domu kultury. Zlepší komunikaci od a. s. Žďas k sídlišti Libušín, zapojí do komunikačního systému Farská humna, umožní prodloužení cyklistické stezky od Domu kultury až k nádraží, čímž tato stezka dostane další smysl.
Komunikační osa č. 2
Z náměstí přes Farská humna k Informačně metodickému centru pod kinem Vysočina a na sídliště Stalingrad. Tato osa zapojí stejně jako osa 1 do komunikačního systému Farská humna, hlavně ale vyřeší přímý přístup obyvatel Stalingradu do centra města a odstraní potřebu nedůstojného průchodu ulicí Žižkovou, který odsuzuje obyvatele sídliště Stalingrad 40 let k životu na periferii, či v jakési dělnické kolonii.
Předpokladem pro vybudování této osy z náměstí na Stalingrad je správné řešení nové výstavby ve Veselské ulici tak, aby se neuzavřel přístup z náměstí na Farská humna.
Tím, že se obě tyto osy protínají na Farských humnech je vyřešena dlouholetá diskuse o jejich využití. Po zvednutí terénu navážkou není již třeba žádných velkých staveb (např. koupaliště), které by sem přivedly lidi, protože lidé tam už prostě budou. Stačí jim vytvořit příjemné prostředí parkovou úpravou s řešením všech detailů, třeba s inspirací u japonských zahrad. Kromě zeleně se nabízí atypický dřevěný most přes Sázavu, umělé skalky na břehu řeky, dřevěné sochy, malý přírodní amfiteátr na pravém břehu řeky apod.
Další možnost by se naskytla v případě, kdyby se podařilo dostat z centra města parkující těžkou techniku firmy ODAS a na vzniklém místě vytvořit pěknou tržnici s pevnými stánky, spojenou pasážemi s náměstím, pěší zónou v Nádražní ulici a s Veselskou ulicí. Tím by se oživila jižní strana náměstí, odlehčilo by se atriu u Many a zmenšil by se tok chodců přes hlavní silnici n máměstí.
Tento návrh neřeší detailně všechny problémy, kterých se dotýká. Mnoho otázek bude třeba zadat odborníkům. Úkolem tohoto návrhu je ukázat dobré myšlenky pro tvorbu územního plánu města, protože je to stěžejní záležitost s dlouhodobým vlivem na rozvoj a budoucnost města pro mnoho dalších generací.

Ve Žďáře nad Sázavou, dne 10. 5. 1995
 Stanislav Chmelíček
 Jiří Pavlíček
 Stanislav Růžička
 Miloslav Straka Mgr.
 Miloslav Sláma Ing.

 mapa středu Žďáru s komunikačními osami

Koupaliště na Farskýchch humnech

O problému koupaliště ve Žďáře, jeho umístění a vybavení bylo řečeno a napsáno mnoho a ještě bude. Já se budu zabývat jen jednou částí tohoto velkého žďárského tématu – Projektem koupaliště na Farských humnech. A to v širších souvislostech.
Projektant se v průvodní zprávě k tomuto projektu vyjádřil, že je to lokalita vhodná. To je slovo odborníka, které ještě zvýší preference této varianty řešení. Proto chci poukázat na chyby a nedostatky studie, která je pro Farčata navržena. To, že část občanů ve Žďáře ani neví, kde Farská humna jsou, svědčí o tom, že je to léta opomíjená, nevyužívaná a všeobecně obcházená vakance uprostřed města. Úvahy o jejím zapojení do života města jsou samozřejmě chvályhodné a potřebné. Užitečné zapojení tohoto mrtvého území do života města může všeobecně prospět. K tomu ale musí být toto území řešeno v širších souvislostech a musí mít správnou interakci s okolím. To současné studie v žádné z variant nesplňují. O využití Farských humen jsme s kolegy psali v dopise dotčeným orgánům už v roce 1995 v souvislosti s tehdejším špatným projektem na výstavbu ve Veselské ulici, který se tenkrát naštěstí podařilo zastavit. Tento dopis je umístěn na adrese http://e-zdar.wz.cz/zaj/veselska.htm . Dnešní projekt koupaliště, jak je navržen na posuzované studii má podobné chyby jako tehdy Veselská.
Je tam sice namalované hezké koupaliště, ale celkové řešení prostoru nebere vůbec ohled na umístění v centru města z pohledu pohybu lidí po městě. A nebere ani ohled na skutečnosti, které už jsou nyní zaneseny do územního plánu města. Areál je uzavřený a přístupný pouze z jedné strany a v době mimo velice krátkou sezónu bude vytvářet mrtvá zákoutí pro různé "živly" a Farčata budou dál mrtvá jako doposud. Dva kurty, které se mohou využívat o dva měsíce déle než koupaliště to nevyřeší. Pro představu o využití areálu poslouží údaje o uvažovaném využití koupaliště po 90 dní v roce a o době, po kterou letos ležela ve Žďáře souvislá sněhová pokrývka – více než 130 dní.
Pokud by areál byl vybudován podle předložené studie, došlo by k tomuto: Když by lidé, kteří bydlí několik set metrů od koupaliště v části Stalingradu, kolem ulice Komenského, na Libušíně a oblasti kolem náměstí i sídliště u průmyslovky, chtěli jít na koupaliště, museli by jej celé obcházet po ulicích Žižkova, Kopečná, U jezu, 1. máje, nebo přes náměstí a Veselskou ulicí, aby se dostali ke vstupu do areálu na jižní straně na obrovské parkoviště. To by samozřejmě vedlo k tomu, že by jeli autem a chtěli parkovat v bezprostřední vzdálenosti koupaliště na onom parkovišti u vstupu. Ale proč musí jezdit Žďáráci autem do centra Žďáru, vzdáleného pár kroků, a ujet vzdálenost několikanásobně převyšující skutečnou přímou vzdálenost? Přitom stačí tak málo. Přirozený přístup na Farská humna od náměstí z Veselské, od kostela, od Tvrze a z Žižkovy od bývalé hudební školy pod kinem by zkrátil všechny vzdálenosti, umožnil logický přístup k areálu, občané z okolí by mohli přijít pěšky, nebo přijet na kole a nepotřebovali by nesmyslně velké parkoviště, čímž by se vytvořilo místo třeba na ty komunikace podél areálu, které by vytvořily přímé komunikační linie mezi protilehlými částmi města, které dnes přímé spojení nemají. A jak se ke koupališti mají dostat lidé, kteří by chtěli použít MHD? Nejbližší zastávky jsou pod Městským úřadem (bývalý OÚ) a na Havlíčkově nám. Budeme kvůli koupališti měnit trasy linek MHD, nebo zavádět na sezónu zvláštní linky? Předcházející řešení se mně zdá lednodušší.
Myslím, že moderním trendem, který ve Žďáře zatím nebyl moc objeven, je omezení automobilové dopravy se všemi jejími negativními důsledky tím, že se vytvoří podmínky pro alternativní způsoby pohybu lidí. To je potřeba mít na paměti i při řešení ostatních dílčích úkolů nad územním plánem města, při řešení navrhované série kruhových objezdů, průmyslové zóny, nových sídlišť a obytných zón, při řešení dopravní situace u nových supermarketů, obchvatů, pěších zón, cyklostezek, rekonstrukcí mostů... tak, aby územní plán zůstal funkčním homogenním celkem. Ukázkou špatného řešení, které projektantům schválil stavební odbor města i další orgány, je prodejna Peny marketu. Tam se na pěší vůbec nemyslelo, před prodejnou zeje prázdnotou obrovské parkoviště a pěší si teď v zimním období prošlapali k prodejně pěšinu vedle mostu přes Sázavu přes třímetrové sněhové bariéry ze sněhu odhrnutého z parkoviště.
Doba se mění, mění se i zvyklosti a morální normy. Na jiných civilizovaných místech už si řidiči zvykli i na to, že mají na některých komunikacích přednost cyklisté, kuřáci si zvykli na to že nebudou kouřit v restauracích a města jsou řešena tak, aby se v nich dobře žilo všem, a ne jen skupině lidí s partikulárními zájmy, jako jsou např. zapřísáhlí motoristé.
Věřím, že většina chyb lze napravit, že ze Žďáru je možné vytvořit hezké místo pro život a že dobře vyprojektované koupaliště může být dobrým, nikoliv však jediným řešením pro využití vzácného volného prostoru v údolí Sázavy uprostřed Žďáru.
Miloslav Sláma
mslama@centrum.cz
26.3.2006